Volme Moravany 
a ne pražské strany

Program ZA MORAVU!

Představení názorů a společného programu koalice ZA MORAVU!

Moravské zemské hnutí a politická strana Moravané mají detailní samostatné programy, které je možné najít na jednotlivých webových
stránkách obou subjektů.  Na této stránce jsme pro Vás připravili jednoduché představení a určitý průsečík našich programů, abyste měli představu o našich názorech na zásadní krajské otázky.

Jsme Moravské zemské hnutí a politická strana Moravané a podařilo se nám najít dohodu a vytvořit koalici nejen v Jihomoravském kraji ale také ve Zlínskem kraji. Tedy v krajích, které jsou z velké části na místě bývalého velkého Jihomoravského kraje. Naším společným cílem je skoncovat s pragocentrismem a postupně směřovat k zemskému uspořádání.   

Co řešíme?    
Chceme lepší postavení Moravy v rámci České republiky.  Jsme otevřeni ke spolupráci se všemi politickými subjekty, pro které je Morava na prvním místě a to nejen před volbami.

Kde jsou peníze z jižní Moravy?    
Peníze z jižní Moravy odtékají do Prahy.  Víte kolik dostáváme z rozpočtu zpátky?  Třeba Brno dostane asi třicet tisíc korun na obyvatele za rok. Menší města v našem kraji jako třeba Hodonín, Břeclav nebo Vyškov nedostanou ani dvacet tisíc. A Praha? Ta dostává přes šedesát tisíc.  Nemusíte studovat ekonomii nebo regionální rozvoj, abyste chápali, že to je prostě špatně.    

Proč jsme jediní, kdo může Moravě pomoci?    
Politici, kteří nám vládnou, ač třeba z Moravy, oblékají dresy pražských stran.  Je to pro ně prostě jednodušší, pokud chtějí být zvoleni. A pražské ústředí jim nikdy nedovolí, aby reálně pro Moravu cokoli udělali.  My jsme autentické moravské strany.  Nemáme pražské sekretariáty, které nám to pak zatrhnou. 
   
Co by mohlo být na jižní Moravě lepší?    
Náš kraj potřebuje více kompetencí a méně centrálního řízení.  Potřebujeme více peněz zpět do rozpočtu kraje. Aktuální pan hejtman sice spolupráci moravských krajů slíbil, ale nakonec s tím nic neudělal.  Současné kraje nesplňují minimální velikost na jednotky NUTS 2 a absurdně se spojují do dvoj-krajů, aby mohly čerpat finance z EU.    

Proč by měly moravské kraje více spolupracovat?
Historii je možné překrucovat, ale geografie nelže.  Například když se podíváte na mapu Moravy a na mapu povodí řeky Moravy, tak se tyto mapy na naprosté většině území překrývají.  Je absurdní, aby samostatné povodňové komise jednaly v každém kraji zvlášť, když prakticky veškerá voda na Moravě teče do řeky Moravy. Tato problematika se tedy logicky týká celé Moravy.

Je nebetyčnou ostudou, že jsou dvě největší moravská města, tedy Brno a Ostrava, stále spojena pouze jednou kolejí.  Nutnou změnu neprolobuje jeden kraj, protože ten problém jedné koleje na této trati je na území Jihomoravského, Zlínského i Olomouckého kraje.  Na území Moravskoslezského kraje jsou již koleje dvě, ale směrem do Brna končí v Přerově, takže nutnost rozšíření je palčivá i pro ostravské cestující.  Z tohoto opět vyplývá, že takové věci musí řešit celá Morava společně.

Jak zlepšit dopravní situaci v kraji?    
Všichni Vám budou slibovat dálnice na Vídeň nebo na Svitavy, ale ani v jednom směru se za třicet let nic nepostavilo.  Víte, proč není hotová dálnice na Svitavy, která se začala stavět už za války a je tak potřebná pro Moravu? Je to protože se po ní nedá z Prahy nikam dojet.  Přitom pro obyvatele jižní Moravy je naprosto zásadní.  Pořád se řeší, kudy dálnice povede kolem Brna.  Stačí se podívat do štýrského města Graz.  Taky tam potřebovali postavit dálnici že severu na jih. A potřebovali ji dostatečně blízko města, aby ta dálnice měla význam i pro samotné město. A ta dálnice vede více než deset kilometrů v tunelu. Když se za naše moravské peníze postaví tunel v Praze, tak už nezůstanou fondy na zlepšení dopravní situace na jižní Moravě. Ten rezervoár prostředků prostě není bezedný.  Z Prahy se staví dálnice na každou stranu a u nás na jižní Moravě nic.  A dálnice na Vídeň?  Jižní Morava prostě vždy měla vazbu na Vídeň.  Rakouská dálnice je na hranici a my jsme od devadesátých let nepostavili ani metr.  Od Baltu na Balkán dojedete po dálnici.  Jediné přerušení je u nás na jižní Moravě.  To je ostuda.  Jantarová stezka je jednou z hlavních evropských tepen.  V zahraničí nechápou, jak je to možné.  Pro Brno má napojení na Vídeň obrovský ekonomický rozměr pro ekonomický rozvoj.  ​Břeclavi chybí obchvat.  Má stát přes dvě miliardy.  Máme rádi zvířata, ale co je důležitější?  Že děti v Břeclavi v Letovicích nepřejdou silnici, nebo, že lední medvědi v Praze potřebují nový výběh za více než miliardu?  Zase je to o těch penězích.

Proč jsou všude kolem Brna kolony?    
Kraj by se také mohl více snažit, aby docházelo k lepší koordinaci staveb. Například aby prostor mezi Olympii, Rajhradem, ústředním hřbitovem a Zvonařkou nebyl největším parkovištěm v republice.  Když pojedete od moře, tak největší kolony nezažijete ve Vídni či v Zagrebu, ale právě v Brně a okolí. Tyto věci se prostě nestanou samy, protože by najednou v Brně bylo dvakrát více aut, nebo protože by lidí přestali jezdit hromadnou dopravou. Toto jsou důsledky rozhodnutí jednotlivých samospráv a případně ministerstev a také kraje. A právě kraj by měl fungovat jako mezičlánek mezi Prahou a obcemi.    

Jak zajistit dostupné bydlení?   
Zde je potřeba hledat příčinu. Především Brno má problém s bydlením, ale jsou místa v kraji nebo i v rámci Moravy, kde jsou prázdné domy a byty. Tam je potenciál. Kraj může podpořit služby jako školství, zdravotnictví, kulturu, obchod, aby lidé necítili potřebu stěhovat se do Brna. Kraj také muže lobovat za infrastrukturu, aby bylo atraktivní bydlet právě například i v okrajových částech kraje a dojíždět.  Na jižní Moravu se stěhují lidé z jiných částí republiky, máme jednu z nejvyšších porodností.  Je pro nás velký problém, že mrháme tímto lidským potenciálem, když nejsme schopni nabídnout dostatečné kapacity bydlení nebo podmínky pro pohodlné dojíždění do moravské metropole.    

Jak podpořit okrajová místa regionu?   
Nekonečné dotace nepomohou. Je především potřeba podpořit podnikatelské aktivity a například snížit daně, tak aby se bydlení a podnikání na periferii a obecně na vesnici vyplatilo.  Není možné a ani není žádoucí, aby všichni bydleli v Brně.  Kraj musí tlačit na budování lepší infrastruktury.  Teď lidi stojí v kolonách místo, aby pracovali nebo byli s rodinami.   

Jak přizpůsobit školství?   
Kraj rozhoduje o středním školství.  Náš kraj byl světovou baštou strojírenství. Hlavní hrozbou pro nás je nyní úpadek průmyslu. Všechny ty modelace nehtů, rozvozy jídla, drahé restaurace a i například naše lyžařské zájezdy nebudou fungovat když bude chybět ten hnací motor jihomoravského hospodářství. A není možné si myslet, že ho nahradí pouze IT. Programovat mohou velmi hbitě i jinde. Ale vyrobit kvalitní turbíny umí na asi čtyřech možná pěti místech na světě a jižní Morava je jedním z nich. My potřebujeme strojírenství. My potřebujeme, aby borci a borky šli na průmyslovky. My nepotřebujeme další marketingové specialisty!   Také potřebujeme, aby pro talentované děti byla místa na středních školách.  Nutně potřebujeme, aby o školství obecně rozhodoval znovu zemský sněm jako dříve. 
V rámci školství chceme, aby se na Moravě učila moravská historie.  Učebnice jsou na to napsány a vytištěny.  Je jen potřeba, aby byly
celoplošně na Moravě učitelům doporučeny a poskytnuty žákům. To opět nevyřeší pouze jeden kraj.  Podobných příkladů je celá řada.

Jak chceme rozvíjet sport na jižní Moravě?
Proč se musejí všechny velké mezinárodní sportovní události konat v Praze?  Brno by si zasloužilo například národní fotbalový stadion! 
Dříve v Pisárkách u Svratky slibovali vodácký kanál.  Kde je?  Praha i Bratislava mají umělou vlnu pro surfování.  Proč ji nemůže mít Brno?  V Ostravě, v Olomouci, ve Zlíně mají sjezdovky hned na kraji města. Budeme usilovat o to, aby se lyžaři z jihomoravské metropole také mohli sklouznout po práci a nemuseli za sněhem jezdit hodinu daleko.  Naší prioritou je zdravá populace a budeme podporovat sportovní infrastrukturu a činnosti na všech středních školách.

Jak zlepšit zdravotnictví?   
Především je nutné říci, že zdravotnictví má mít na starosti stát.  Ten je povinen poskytnout soustavu zdravotnických zařízení.  Nyní kraje a obce tuto roli státu fakticky suplují.   Lékaři v našem kraji jsou.  Ale kde jsou?  Většinou jsou ve fakultních nemocnicích, kde je to pro ně samozřejmě největší prestiž.  ​V České republice je zdravotnictví především veřejnou službou.  Možná by bylo rozumné, aby lékaři šli po škole nejprve sbírat zkušenosti do některé z menších nemocnic mimo Brno.  Pak se zkušenostmi by měli jít do té fakultní nemocnice, kde by se mohli věnovat specializovaným zákrokům a podílet se na výzkumu.   Jenom peníze však nepomůžou. Doktoři mají dobré platy, ale chtějí čas a vyžití pro rodinu a chtějí práci i pro partnera. Ale když půjde lékařka do Znojma, co tam bude dělat její manžel? potřebujete, aby se mladá doktorka z Hodonína neusadila v Brně.   Problémy zdravotnictví se vyřeší nějakým mávnutím proutku v jednom volebním období. Toto jsou strukturální záležitosti.  Musíme motivovat žáky a pak studenty gymnázií a zdravotnických škol.  Stát musí poskytnout dostatečný počet míst na lékařských fakultách.  Musí být zjednodušena administrativa zdravotních pojišťoven.   

Jak se připravit na klimatické změny?   
Pro Jižní Moravu je nutné udržet si co nejvíce vody. Dříve voda meandrovala, nebo se rozlila do krajiny. Nyní odteče pryč kamenným nebo betonovým korytem. Nemusíte být vodohospodář, abyste chápali, co je pro přírodu i pro člověka lepší.   Také si myslíme, že je nutné alespoň částečně obnovit systém závlah, který byl na jižní Moravě velmi propracovaný.  Je také mnohem zdravější, když si ve vedrech děti na vesnici zajdou k rybníku, k přehradě, řece, či k nějaké štěrkovně.  Víte kolik je na jižní Moravě vodních ploch, kde se vůbec nedá koupat?  Rozhodně bychom podporovali právě vznik nových vodních ploch a čištění těch stávajících. Vodu je možné zadržovat i jiným způsobem než přímo vodními plochami. Je nutné obnovovat mokřady. Také se musí podpořit obce v sektorovém sečení.  Jak podpořit sociální služby?   Toto téma vnímáme jako jako obrovský dluh vůči předchozí generaci, tedy vůči generaci, která tu vybudovala všechny elektrárny, přehrady, dálnice a další infrastrukturu a my nejsme schopni jim zajistit důstojnou péči. Za nás je však důležité řešit příčinu a ne jen následky. A tu příčinu spatřujeme v odklonu od tradičních moravských hodnot, kde byla rodina vždy na prvním místě. Lidé více a více upřednostňují kariéru, a to na úkor například manželství, péče o děti, či péče o rodiče. To je ten pravý důvod, proč chybí místa ve školkách a v domovech důchodců.  Kraj má například prostředky, kterými může podpořit péči o rodiče v rámci rodiny.   

Má být v Brně Moto GP?   
Zde je potřeba si situaci říct po pravdě. Pořádající organizace fakticky vydírají města nebo kraje a chtějí za to horentní sumy. Protože vědí, že akce je natolik prestižní, že jim na to ta města nebo kraje kývnou. Je to neférové, ale musíme si holt na rovinu říct, že prostě Moto GP je jen jedno na světě.  Když řeknete ve světě Brno, tak lidé odpoví především Moto GP.  Ať chceme či ne, ty závody prostě dávají Brno a jižní Moravu na mapu světa. V Brně není žádná akce světového významu. Takže než aby se pořádalo zase něco v Praze, tak ať je to klidně i částečně za veřejné peníze v Brně.  Všude na světě jsou takové akce podporovány z veřejných peněz.  Praha si urve téměř všechny mezinárodní akce v České republice.  A region Prahy je region, který má v příjmech dvě stě procent průměru EU.  Praha to určitě nepotřebuje.   

Jak podpořit průmyslu na jižní Moravě?  
 Máme zde skvělé technické vysoké školství a měli bychom se zaměřit například na kosmický průmysl, na mikroskopy, ve kterých jsme špička, na letecký průmysl.  Jak se říkalo za První republiky - vzduch je naše moře. Už nyní vyrábíme kvantum komponentů pro velké výrobce letadel.  Letecký průmysl je asi odvětví, do kterého je nejtěžší vstoupit.  Musíte udělat vývoj letadla, pak ho deset let certifikujete, pak ho můžete začít prodávat.  Když už máme jednu nohu ve dveřích a těmto velkým výrobcům dodáváme díly, tak toho musíme využít.   

Je dobré investovat do obnovitelných zdrojů?  
 Investice do fotovoltaiky jsou na jižní Moravě mnohem lepší než jinde v republice.  Je to logické, máme nejvíce hodin slunečního svitu a i jeho intenzita je vyšší.  Ale v žádném případě nebudeme podporovat solární panely na úrodné půdě.  Solární panely patří na střechy hal, nákupních center, parkovacích domů.   

Jak zlevnit stavbu domů a bytů?   
Je potřeba urychlit stavební řízení, které velmi prodražuje stavebnictví.  Je také potřeba přehodnotit některé normy, které jsou zbytečně přísné a prodražují stavby.  Bohužel ani jednu z těchto věcí kraj neřeší.  To vše je role státu.

Kde najít pozemky pro bydlení a sociální péči?
Jihomoravský kraj má ve své vlastní databázi přes 150 brownfieldů.  Jsou to nevyužívané bývalé zemědělské a průmyslové objekty, ale také stavby občanské vybavenosti.  Zde může kraj podpořit, aby na těchto místech například vyrostly stavby pro bydlení nebo pro péči o seniory.

Rozpočet kraje na rok 2024 je 37 miliard Kč. Je to málo nebo hodně?   
Tato částka je zavádějící, protože velká část těchto peněz pouze proteče a kraj má minimální pravomoc jakkoli rozhodovat o těch výdajích.  Praha ha má investice ročně dvacet tři miliard. Aktuálně je to tak, že moravské kraje mezi sebou konkurují. Tak to nemá být. ​Když vidíte například turistickou reklamu na nějaký kraj vysílanou v rámci ČR, neřeknete si, že je to úplně absurdní?  Ze státního rozpočtu si platíme propagandu, aby lidi jeli tam nebo tam. Taková reklama má běžet v zahraničí a má propagovat celý stát.  Pokud budeme mít spolkovou zemi Morava s vlastním rozpočtem a vlastní samosprávou, tak pak může běžet v zahraničí i třeba reklama Visit Moravia.

Proč byste nám měli dát hlas?   
Chceme skvělý kraj a skvělou Moravu zejména pro naše děti. A náš kraj ani celá Morava nikdy nedosáhne svého plného potenciálu, když se do Prahy pošle to, co tu vytvoříme a oni nám pošlou drobky ze stolu.  Náš lídr, Pavel Trčala, vystudoval ekonomii a následně ještě i regionální rozvoj.  A to je možná právě to, co by měl kraj dělat nejvíce.  Kraj by se totiž ideálně měl rozvíjet rovnoměrně ve všech jeho částech a především ve spolupráci se zbytkem Moravy.  V našem týmu jsou také podnikatelé, starostové, právníci, akademici.  Jsme připraveni.  Máme třináctku!